O sociální péči v kraji Vysočina

Výchozí stav na konci roku 2004:

• Poskytování sociálních dávek a sociálních služeb se řídilo legislativou z přelomu 80-tých a 90-tých let.

• Zařízení v oblasti sociálních služeb byla převzata v situaci, kdy se celá řada objektů nacházela v téměř havarijním stavu. Proto se kraj jako jejich zřizovatel zaměřoval především na řešení havarijních stavů nemovitého majetku.

• Došlo k předání pečovatelské služby do kompetence obcí při zachování její finanční podpory z rozpočtu kraje a k rozdělení centralizovaných organizací v okresech Třebíč a Žďár nad Sázavou. Tím byla otevřena příležitost k jejich samostatnému rozvoji.

• Některé typy služeb nebyly na území kraje ještě zavedeny, např. pomoc obětem domácího násilí. U jiných se poskytování teprve zavádělo, např. hospicová péče.

• Kraj financoval především provoz svých příspěvkových organizací. Na dotace pro ostatní poskytovatele vynakládal necelých 25 mil. Kč, přičemž významně podporoval sociální služby obcí (19,3 mil. Kč), protože ke státním prostředkům měly obce obtížnější přístup než nestátní neziskové organizace (dále jen NNO) a na pečovatelskou službu nemohly získat státní dotace vůbec. NNO kraj v rámci systémové podpory vyplatil 5,6 mil. Kč. Financování nestátního neziskového sektoru z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) bylo vlivem změn dotační politiky poznamenáno značnou nejistotou.

• Podpora rodiny se odehrávala pouze v rámci financování sociálních služeb a pořádáním akcí pro pěstounské rodiny v kraji.
  

• Komunitním plánováním rozvoje sociálních služeb se v rámci pilotních projektů zabývaly pouze čtyři obce a kraj teprve čekalo zpracování a schválení plánu rozvoje sociálních služeb.

• Standardy kvality sociálních služeb MPSV teprve definovalo v rámci pilotního projektu a poskytovatelé většinou teprve stáli před jejich zaváděním.

• Zákon o sociálních službách, který měl přinést komplexní změnu systému sociálních služeb, se nacházel teprve ve fázi příprav.

 

 

 

Před kterými problémy kraj v období 2004 – 2008 stál

• Nerovnost poskytovatelů sociálních služeb při přístupu k financím ze státního rozpočtu.

• Zvyšování mzdových nákladů v sociálních službách.

• Nutnost získávání kvalifikace a specifických dovedností pracovníků se zaměřením na uspokojení potřeb klientů sociálních služeb.

• Nezbytnost podpořit zavádění metody komunitního plánování sociálních služeb a zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb.

• Potřeba řešení nevyhovujícího stavebnětechnického stavu některých objektů.

• Nedostatečná dostupnost některých sociálních služeb a potřebný rozvoj hospicové péče na území kraje.

 

Co se nám v období 2004 – 2008 podařilo v odvětví sociálních věcí uskutečnit, zlepšit nebo změnit

 

• Financování sociálních služeb

Kraj Vysočina postupně vyrovnává úroveň podpory zařízení poskytujících sociální služby na území kraje Vysočina. Přitom dochází ke zvyšování celkového objemu financí poskytovaných do nestátního neziskového sektoru. Rovněž poskytnutí jednorázových dotací NNO na částečné krytí vlastní spoluúčasti při realizaci investic financovaných z evropských prostředků přispívá ke zvyšování kvality sociálních služeb.

Zároveň se podařilo prosadit stejný přístup obecních zařízení ke státním dotacím na pečovatelskou službu, azylové domy a další služby, jaký mají NNO. Došlo tím k odstranění dřívější diskriminace ze strany MPSV. Po tomto vyrovnání příležitostí došlo k opuštění některých zvýhodnění obecních zařízení při poskytování dotací z rozpočtu kraje a výrazně vzrostla podpora nestátního neziskového sektoru. Kraj vynaložil ročně na provoz poskytovatelů, které nezřizuje, celkem 34,5 mil. Kč a z toho bylo více než 26 mil. Kč pro nestátní neziskový sektor.

• Rozšiřování personálního vybavení a postupné zvyšování objemu prostředků na mzdy

Jsme si vědomi, že fungování sociálních služeb je založeno především na dobré práci zaměstnanců, kteří přicházejí přímo do styku s uživateli. Proto kraj Vysočina při svém rozhodování po celé období akceptoval potřebu růstu mezd a nutnost přizpůsobit personální vybavení potřebám uživatelů. Uspokojení těchto potřeb se však vždy pohybuje v rovině kompromisu mezi požadavky a omezenými finančními možnostmi.

• Realizace vzdělávacích projektů i jednotlivých seminářů pro ředitele i zaměstnance zařízení s cílem zlepšit kvalitu poskytované péče

• Vzdělávání zadavatele a poskytovatelů v oblasti standardů kvality sociálních služeb v rezidenčních službách v kraji Vysočina

Cíl projektu: naplněním specifických cílů zajistit poskytování kvalitních sociálních služeb v souladu se standardy kvality

Doba realizace: leden 2005 - září 2008

• Úspěšný manažer

Cíl projektu: vzdělávací program pro manažery v sociálně zdravotnické oblasti veřejných služeb

Doba realizace: září 2006 - prosinec 2007

• Zavádění plánování rozvoje sociálních služeb na úrovni obcí a kraje

V zájmu stabilizace financování sociálních služeb kraj v obcích s rozšířenou působností i v dalších obcích podporoval zavedení procesu komunitního plánování rozvoje sociálních služeb. Jedná se o metodu plánování, která zabezpečuje zapojení občanů do rozhodovacího procesu.

V návaznosti na tento proces krajský úřad zpracoval a zastupitelstvo schválilo Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb.

• Rozsáhlé investice do nemovitého majetku

Zařízení v oblasti sociálních služeb byla převzata v situaci, kdy se celá řada objektů nacházela v téměř havarijním stavu. Kraj proto z počátku zaměřoval investice k nápravě této situace. Pozdější investice měly za cíl zlepšování kvality bydlení, uvádění do stavu vyhovujícího hygienickým, požárním a dalším normám a snižování spotřeby energií.

Jako příklady významných akcí můžeme uvést výstavbu chráněného bydlení pro klienty ústavu v Lidmani, vybudování nového oddělení v ústavu v Těchobuzi, dostavbu domova pro seniory v Onšově, dostavbu domova pro seniory v Proseči-Obořišti, přístavbu a přestavbu ústavu ve Zboží a celou řadu menších stavebních akcí prakticky ve všech zařízeních.

• Dobrovolnictví a hospicová péče

Z Fondu Vysočiny kraj podporuje rozvoj dobrovolnické činnosti i sousedské výpomoci zaměřených na zlepšování služeb v sociální i zdravotnické oblasti a na zvyšování jejich dostupnosti. Finanční podpora se zaměřuje i na rozvoj hospicové péče s výhledem na její rozšíření na celém území kraje.

 

Vedle řešení zmíněných závažných systémových problémů se nám podařilo uvést do života některé další projekty, které zlepšují život v našem kraji

• Pravidelná setkání seniorů a klientů ÚSP
  

Setkání seniorů a klientů ústavů sociální péče probíhají již třetím rokem. Odbor sociální věcí a zdravotnictví pravidelně připravují akce pro seniory – Májová veselice, pro klienty ÚSP Country bál.

• Prezentace práce zařízení pro veřejnost
  

Klienti zařízení sociálních služeb ve spolupráci s krajem Vysočina se pravidelně veřejnosti prezentují pořádáním společné akce Srdce na dlaní. V roce 2008 je připravován jubilejní pátý ročník. Klienti těchto zařízení se také pravidelně prezentují na dalších aktivitách pro veřejnost - Den otevřených dveří na Krajského úřadu kraje Vysočina. Kraj podporuje také spolupráci zřizovaných organizacích s veřejností při pořádání dalších kulturních, sportovních a jiných akcí.

• Intervenční centrum

Kraj Vysočina zřídil v rámci Psychocentra – manželské a rodinné poradny kraje Vysočina, příspěvkové organizace, intervenční centrum, které systémově poskytuje pomoc a především poradenství obětem domácího násilí na území kraje. Zároveň koordinuje spolupráci širokého spektra institucí, které se touto oblastí zabývají.

• Rodinné pasy

Na podzim roku 2006 se kraj připojil k projektu Jihomoravského kraje „Rodinné pasy“. Občané kraje mohou využít služby, které jsou díky slevám atraktivnější. Nárok na slevy lze uplatnit prostřednictvím karty, tzv. rodinného pasu. Systém zajišťuje poskytování slev a výhod v komerční i nekomerční sféře pro rodiny s dětmi.

• Podpora mateřských center

Síť mateřských center v naší společnosti vytvořila zajímavý prostor pro seberealizaci mnoha maminek na mateřské nebo rodičovské dovolené. Zde se scházejí, pořádají kulturní a vzdělávací akce a nacházejí možnost na chvilku vybočit z každodenního stereotypu. Kraj Vysočina umožnil ve svých prostorách propagaci mateřských center, poskytl členům Sítě mateřských center finanční podporu ve výši 10 tis. Kč a dohodl se s nimi na spolupráci v projektu rodinné pasy.

• Odstraňování bariér

Prostřednictvím grantového programu kraj financoval odstraňování bariér pro zdravotně postižené. Za účelem koncepčnosti projektů odstraňování bariér kraj spolufinancoval záměry bezbariérových tras pro handicapované občany. Záměrem bezbariérové trasy se rozumí plán zřízení bezbariérových přístupů v obci. Obce tak mají otevřenou cestu k získání státních prostředků na odstraňování bariér na svém území.

• Informovanost

Na internetových stránkách kraje najdete od září letošního roku tzv. „Sociální portál“, kde bude možné vyhledat celou řadu užitečných informací ze sociální oblasti. Sociální problematika je otevřeně komunikována v sociální komisi rady kraje, které pan radní předsedá. Dále pak v sociální sekci NNO při pravidelný setkáních.

S podstatně širším spektrem NNO přesahujícím oblast sociální se podařilo nastavit spolupráci ustanovením Koordinačního seskupení NNO (dále jen KOUS), které má svoji právní subjektivitu a je dobrým partnerem kraji v komunikaci sledující podporu občanské společnosti.

 

 

Které sociální služby můžete v kraji najít a v jakých životních situacích se lze na ně obracet?

 

• Senior nebo osoba se zdravotním postižením potřebují profesionální pomoc v domácnosti, protože pomoc rodinných příslušníků již nestačí.

Ve větších obcích i v mnoha malých sídlech působí terénní pečovatelská služba a služba osobní asistence. Jejich odborné pracovnice docházejí přímo do domácností, aby přinesly klientům oběd, pomohly s úklidem, s hygienou nebo s jinými úkony sebeobsluhy a péče o vlastní osobu.

• Člověk, který pečuje o seniora nebo o osobu se zdravotním postižením, jej potřebuje po část dne umístit v nějakém zařízení, aby se mohl věnovat vlastním záležitostem nebo aby pečované osobě umožnil změnu prostředí.

Ve větších obcích sídlí denní stacionáře a centra denních služeb, ve kterých je možné najít tuto formu pomoci a které mnohdy disponují i osobními automobily k zabezpečení svozu v rámci spádového území.

• Senior nebo osoba se zdravotním postižením (duševním, mentálním nebo mentálním v kombinaci s pohybovým) již nemůže nadále žít ve svém domácím prostředí.

Kraj, obce i nestátní neziskové organizace provozují domovy pro seniory, přičemž některé z nich jsou připravené zvládnout i náročnou péči o seniory postižené demencí v odděleních označených jako domov se zvláštním režimem. Osoby s mentálním nebo kombinovaným postižením žijí v domovech pro osoby se zdravotním postižením. Kraj zřizuje i domovy se zvláštním režimem zaměřené na uživatele s duševním postižením a na pomoc chronickým alkoholikům. Přechodnou pomoc ve formě dočasných pobytů v rozsahu týdnů a měsíců přináší tzv. odlehčovací služba při některých domovech.

• Senior nebo jeho rodina mají obavu z nedosažitelnosti pomoci při samostatném pobytu seniora v bytě nebo domě.

Obavy i riziko lze zmírnit napojením na dispečink tísňové péče, který prostřednictvím systematické dálkové komunikace monitoruje situaci a zajistí pomoc při náhlém zhoršení zdravotního stavu nebo ohrožení života.

• Životní situace související s rodinným a manželským životem nebo s domácím násilím, ve které se člověk nachází, vyžaduje odborné poradenství nebo terapii.

Psychocentrum – manželská a rodinná poradna kraje Vysočina se sítí poboček v bývalých okresních městech disponuje týmem psychologů, sociálních pracovníků, právních a dalších odborníků, kteří jsou připraveni podat pomocnou ruku v takové situaci.

• Občan při neznalosti institucí, právní úpravy nebo postupů v jednání s institucemi či firmami nemůže najít řešení své osobní situace.

V každém okrese kraje se lze obrátit na občanskou poradnu, přičemž některé působí ve vyhrazených časech i v dalších pobočkách v rámci okresu.

• Občan potřebuje poradenství v souvislosti se zvládáním specifik svého zdravotního postižení.

V rámci kraje Vysočina lze využít poměrně širokou škálu odborných poraden pro zdravotně postižené, včetně zařízení specializovaných na různá smyslová postižení. Rodiče, kteří se potýkají se zdravotním postižením u svých malých dětí, se mohou se žádostí o pomoc obracet na poskytovatele rané péče. Při jednáních s institucemi lze vyžívat tlumočnické, průvodcovské a předčitatelské služby.

• Osamělý muž nebo rodič s dítětem se ocitli bez domova.

V kraji Vysočina působí pět azylových domů pro rodiče s dětmi a tři azylové domy pro muže bez domova.

• Člověk s duševním onemocněním potřebuje pomoc při zvládání života se svým postižením.

Podporu v této životní situaci lze nalézt především při využití sociální rehabilitace a sociálně aktivizačních služeb zaměřených na tuto cílovou skupinu.

• Děti a mládež jsou ve svém vývoji ohroženy užívání návykových látek anebo získáním jiných návyků, které je později mohou vyloučit z běžného života společnosti.

Síť nízkoprahových zařízení pro děti a mládež nabízí kombinaci trávení volného času se sociální prací a zaměřením na prevenci sociálně-patologických jevů.

• Občan se stal závislým na nepovolených návykových látkách.

Přímou pomoc může drogově závislý najít v tzv. kontaktních center, které pro společnost sehrávají úlohu při prevenci nakažlivých nemocí a také subjektu, který svým poradenstvím částečně předchází kriminalitě spojené s užíváním drog a jehož pracovníci mohou některé z klientů motivovat k řešení problému závislosti. Terapeutické komunity jsou pobytová zařízení, v nichž se lidé rozhodnutí svou závislost řešit učí žít bez návykové látky.

 

Co nás čeká do budoucna?

 

Ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb jsme si stanovili tuto vizi:

Kraj Vysočina chce být regionem, který kromě přírodního a kulturního bohatství nabízí svým obyvatelům funkční systém sociálních služeb, tedy systém, který bude efektivním a hospodárným způsobem zajišťovat místní a časovou dostupnost a uspokojovat oprávněné potřeby uživatelů. Rozvoj sociálních služeb bude postaven na principu spolupráce a partnerství mezi uživateli, poskytovateli obcemi a krajem.

 

Svou vizi jsme připraveni naplňovat prostřednictvím realizace následujících cílů:

 

Zlepšení časové a místní dostupnosti

Příprava modelu zabezpečení kraje Vysočina jednotlivými typy sociálních služeb podporovaného krajem Vysočina, na základě jednání s jednotlivými poskytovateli sociálních služeb, průzkumu potřeb a postojů uživatelů a jednání se zástupci obecních samospráv.

Ve spolupráci s MPSV ČR bude zahájen Proces transformace a humanizace pobytových sociálních služeb.

 

Informovanost

Provozování informačního portálu o sociálních službách i o sociální oblasti jako celku na internetových stránkách kraje a pro budoucnost zavedení systému spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb.

 

Stabilizace finančních zdrojů

Využití prostředků z ESF pro financování sociálních služeb zpracováním individuálního projektu na podporu sociálních služeb. Zpracování návrhu procentuelních podílů kraje, obcí a uživatelů na zabezpečení provozu sociálních služeb tak, aby příspěvek kraje na služby daného typu byl stanovován podle stejného klíče. Příprava pravidel pro víceleté financování pro prostředky z rozpočtu kraje.

 

Rozvoj lidských zdrojů

Podpora cíleného vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách dle potřeb cílové skupiny klientů.

 

Rozvoj materiálního vybavení sociálních služeb

Financování rozvoje zařízení v zřizovatelské působnosti kraje, formou investic do objektů ve vlastnictví kraje s cílem zkvalitnit služby uživatelům a vytvořit podmínky pro specializaci na nové cílové skupiny.

 

Podpora pokračování procesu plánování sociálních služeb na úrovni obcí

Spolupráce s obcemi při realizaci a podpoře jejich opatření a při zpracovávání projektů na další podporu komunitního plánování na úrovni obcí i kraje a na zjištění potřeb uživatelů.

 

Podpora rozvoje dobrovolnické práce a hospicové péče souvisejících se sociálními službami

Podpora zvyšování podílu dobrovolnické práce v sociálních službách přípravou systémového řešení financování organizace činnosti dobrovolníků a zabezpečení dostupné a efektivně zajišťované hospicové péče na území kraje, podporou vzniku uskupení zájemců o zavádění hospicové péče.

 

Příprava na stárnutí populace

Podpora aktivního stáří a zapojování se do života společnosti. Přizpůsobování systému sociálních služeb demografickému vývoji.

 

Závěrem lze shrnout, že sociální péče v našem kraji prošla v roce 2007 velmi zásadní změnou. Tu přinesl nový zákon, který od základů změnil financování těchto služeb. Stát u velké části z nich omezil přímé dotování zařízení, které sociální služby poskytují a místo toho začal vyplácet příspěvek na péči klientům, kteří si služby tzv. „nakupují“. Vedle financování se také značně rozrostl rozsah povinností Pro nikoho z těch, kteří v této oblasti pracují, nebylo uplynulé období z nejednodušších. Složité bylo i pro mnohé z těch, kteří pomoc potřebují. Novým pravidlům a přístupu ministerstva jsme přizpůsobili i způsob vyplácení krajských dotací, aby žádný z poskytovatelů péče nebyl existenčně ohrožen, a změny v systému neměly negativní dopad na klienty. Naším cílem je, aby při jakýchkoliv změnách systému zůstala v kraji zachována pomoc potřebným.

Vzhledem k demografickému vývoji však chceme podporovat zvládnutí pomoci potřebným v podmínkách rodiny, abychom jim umožnili co nejdelší setrvávání v domácím prostředí. Proto se snažíme o zapojování veřejnosti do poskytování pomoci formou sousedské výpomoci a dobrovolnictví. Stárnutí populace je na jedné straně vážným problémem, ale na druhé straně je také výzvou ke spolupráci na jeho řešení.